Podzimky v Prášilech v 43 obrazech
 1.11.2005, fotil až na výjimky Řízek

Prasátko nemá hlad, chce třeba chce jenom podrbat!

Tak do těchto autobusů se už asi nevejdeme....Nezbývá než čekat, jestli nám ČD seženou místo vyloučeného vlaku nějaký jiný vůz.

 

Zatáčkou se plazí rychlík Otava zvenku focený zevnitř.

1. Prasátko

 

2. Smutný pohled

 

3. Z okýnka

 

Rabí by jistě stálo za návštěvu i trochu důkladnější, nejen takto letmou.

Lenka s podzimní barvou vlasů před nádražní budovou v Sušici.

Takzvané mladší vedení doposud nikdy nevidělo houpačku.

4. Výlet zrcadlovkou na Rabí

 

5. Lenka

 

6. Záchvat na houpačce

 

Z něžných rukou Terezy (přesněji řečeno ze sběračky v držení její něžné ruky) chutná nejlépe.

Zato rizoto se od počátku nevyvíjelo dobře. Nakonec však nebylo vůbec špatné...

Demonstranti se na křižovatce rozdělili na dva proudy - ten náš pokračoval blouděním a po zelené.

7. Dobrou chuť!

 

8. Pára nad rizotem
(fotila Tereza)

 

9. Dav I.

 

Že by to byl kouzelník?

Odpolední stíny se povalují po asfaltu. Idylka.

Uf. Našel nás jen Řízek.
10. Tajemný muž v klobouku

 

 11. Proti slunci

 

 12. Bříza do pěti!

 
Já tady fakt nejsem. Trocha podzimní krajinomalby. Omlouvám se, už se to téměř nebude opakovat. Vlastík měl trochu nahnáno, přeci jen jsem se pohyboval poměrně vysoko a nad jeho pupíkem. Občas jsem na něj pustil pár větviček, aby zůstával ostražitý, když už si tak blbě lehl.
13. Neviditelný

 

 14. Barevný les

 

 15. Tam bych si nelehal...

 
Došlo na nejhorší - je nutno slézt se stromu. Pokud se to nepodaří, asi umřu hlady - batůžek se svačinou zůstal netakticky dole. Zatímco jsem zevloval v koruně stromu, "neznámí pachatelé" mi naplnili batoh listím. Odveta na sebe nenechala dlouho čekat, navíc mi pomohly děti. To, že z obou zlosynů je vidět jen tatranka, je jistě dostatečným varováním do budoucna. Chyťte splašenou ovečku! Má nemoc šílených oveček!
16. Kudy dolů?
 (fotil Vlastík)

 

 17. Tatranka

 

 18. Milan je ovečka!

 
Hypnotický pohled upřený na Bobíkovu píšťalku, která bude za chvíli opět suplovat startovní výstřel... Takové běžce je radost nejen fotit! Asi dvacetiminutové klání nabídlo divákům nejeden vskutku vzrušující moment.
19. Odhodlaný útočník
(fotila Kamča)

 

 20. Běžci
(fotila Kamča)

 

 21. Perou se
 

 
Sem jsme měli dojít? Jo? A kdy půjdeme zpátky? Teď? Jak je to ještě daleko? Cože!?! Osm kilometrů? Ty jó...!

Jedno lesnaté zamyšlení.

Kamča ani nechodila spát, po večerech si přivydělávala malováním jakýchsi karet pro Terezu.

 
22. Laka
 

 

23. Mezi lesy

 

24. Umělkyně

 

Dosaďte: Tereza, Julie, Řízek. A kdo je v prostředku ten pankáč? (Da Vinči to není.)

Veselá, byť poněkud svazující hra.

Copak asi medvěd jí? Gumový medvídky?

25. Stíny

 

26. Svázáni

 

27. Medvěd

 

Názory na keltské slavnosti se často diametrálně lišily. Netroufám si tedy tuto událost nijak hodnotit...Obrázek si udělejte sami.

Tohle není Velká kunratická, nýbrž závod psích spřežení!

Nemáš prosimtě voheň? Jasně, jestli chceš, plivnu ti.

28. Volám Kelty!

 

29. Hromadný start
 

 

30. Keltský zapalovač

 

Za zpěvu budovatelských písní vykračovali daleko za zbytkem, který se k nim nehlásil.

Sluníčko v první zóně NP vypadá úplně jinak než kdekoli jinde.

Áááá! Proboha! Přešli jsme odbočku! Ztratili jsme se! Co mám dělat, CO MÁM DĚLAT?!?
31. Pionýři

 

 32. Sluníčko v lese

 

 33. Tady jsme!

 
Hlavně ten krásný diplom nijak nezkonit... Vlastíku, čekám na nějakou férovou nabídku, jinak tuto fotku pošlu Evě!:-) Jak silná je asi její touha po vítězství?
34. Popsat velblouda

 

 35. Ne, teď ne!

 

 36. Rychlejší

 
Jednou, dvakrát, třikrát plácnout - a rychle pryč! Zbytek této hry jsem nepochopil. Za chvíli začne náčelníkova chlouba - hra Bitva tří císařů. Péťa na ní prý dělal celý týden, aní spát ani do školy nechodil. Takže je teď nevyspalý a vyhozený. Ale stálo to za to. Byla to pantomimická jatka, fiktivní krev tekla proudem.
37. Plácaná
 

 

 38. Dirigent


 

 39. Zasažen


 
Etapovou hru vyhrála Čapkova zoo. Její zaměstnanci měli z tohoto triumfu bezmeznou radost, jejich zahrada se totiž rušit nebude. Každý ví, že nejhezčí úsměvy mají tito dva mládenci. Dokonce za to dostali i diplom! (I když tu něco malinko smrdí.) Snad téměř všichni, kteří chatu obývali a až na výjimky nezbořili. Devadesátihlavé stádo.
40. Vítězové


 		 41. Nejhezčí úsměvy
(fotila Tereza)

 

 42. Dav II.
 

 
  Tenhle malovaný kýč neměl být původně "to nejlepší na konec", ale nějak mi cestou vypadl. Už jsem ho však našel, takže tedy poslední obraz - Julie pod stromem, a já jsem z toho na větvi (i ta je v záběru).  
  43. Julie

 

  


Více fotografií najdeš na www.rizecek.wz.cz